Dnes o tom, o čom som tu ešte nikdy nepísala
Doteraz ani nebol dôvod. Pády na bicykli ma totiž doteraz celkom obchádzali. Pamätám si iba na jeden, je to už zopár rokov. S priateľkou a jej bratom sme jedného letného dňa išli k jazeru. Už sme boli skoro na konci dvanásťkilometrovej cesty, prechádzali sme lesíkom, v ktorom je jeden úsek s maličkým briežkom. Uvedomila som si, že brat mojej priateľky je veľmi blízko za mnou a len čo som mu povedala, aby sa tak na mňa nelepil, už aj vrazil do môjho zadného kolesa. Ja som vyletela z bicykla na kraj cestičky, kde práchnivel kmeň nejakého stromu. Na veľké šťastie som ho netrafila a na rozdiel od včerajšieho pádu, sa mi vtedy nič hrozné nestalo.
Aj včera som sa už blížila k domovu po PRVEJ tohoročnej cyklistike. Mala som za sebou necelých 30 km a pred sebou ešte jeden kilometer, keď sa to stalo. Prichádzala som práve na miesto, kde je aj zastávka autobusu. Ľudia sú tam vždy roztrúsení kade-tade, pozerala som dopredu, kade sa vyberiem, aby som ich obišla. Nevšimla som si preto, že vchádzam do priestoru, ktorý je užší ako môj “nákladný” bicykel. V oboch taškách som mala plno a to spôsobilo, že som jednou stranou zavadila o stĺp alebo čo to tam bolo, ani vlastne poriadne neviem. Taký trapas! Horšie je však to, že to odniesli moje úplne nové cyklistické nohavice. Na kolene diera ako rešeto, o kolene a o pravom lakti radšej ani nehovorím. Veru takto neslávne dopadla moja prvá tohoročná cyklovychádzka 😦
Stalo sa to už aj vám, že ste padli z bicykla? Prosím, napíšte mi, že áno. Nech si nepripadám tak ojedinelá.
To, že celé popoludnie bolo nádherné, svedčia aj tieto fotografie. No musel ho pokaziť taký nepekný pád?
Najprv som mala v úmysle, že vám túto moju včerajšiu príhodu zatajím, ale nakoniec som sa rozhodla, že sa o ňu podelím aj s vami. Dúfam, že ma nesklamete a že sa mi v komentároch priznáte so svojimi pádmi z bicykla.
„Pády sú súčasťou bicyklovania, rovnako ako sú súčasťou lásky.“
– Johan Museeuw, belgický cyklista
Dostala som fotky od Misenkoo. Jednu z nich som trošku orezala a dávam ju sem, aby ste videli, že aj takéto terény som zvládla bez pádu. Ak si predošlé fotky pozriete ešte raz, zistíte hneď, na ktorom úseku táto fotka vznikla.
19 komentárov »
Napísať odpoveď pre Giga
Chcete si kúpiť nový bicykel?
Počítadlo
Flags
Na cestách s Kellysom 
Tak pár už ich mám za sebou, posledný bol na Kolibe v lese pri zjazde na Železnú studnička, odniesla si to 2 v pravo hore ..☺
Ako si ma potešil, že v tom nie som sama 🙂 Ďakujem!
No keď to odniesli len gate a na končatinách máš len cestné lišaje, tak si obišla dobre ! Môj bráško, keď bol ešte mladý, tak neodhadol brzdnú dráhu a narazil do trolejbusu a odležal si to v gypsovom koryte bo mu nejaký stavec praskol 😦 Ja si stále pamätám svoju zrážku. Stalo sa topri dostižke, chýlilo sa k búrke, silno fúkalo a ja som sa zrazila s cyklistkou, ktorá mala na sedadle dieťa a vychádzala spoza rohu. Keďže som mala protivietor a kúdoľ prachu mala som sklonenú hlavu a neskoro som ich zbadala 😦 našťastie sa nikomu nič nestalo, ale máta ma to doteraz.
Jelikož jsem kolo nikdy jako malá neměla, tak jsem vždy když byla možnost si ho půjčit tak činila. A jezdila do zblbnutí. jednou mi to podjelo na štěrku u kraje silnice a já se pěkně vymázla. Koleno pěkně sedřený al bylo mi jasné že jak se vrátím do chaty ke známým kde jsme tenkrát byli tak mám utrum. Jak jsem byla vycvičená z chalupy jen jsem si natrhala pár listů jitrocele, připlácla na koleno a dál drandila jak drak. Když jsem dorazila a mamina viděla mé ošetření kolene tak málem omdlela :). To byl jeden z mých velmi řídkých pádů, ty by do loňska byly asi opravdu jen dva . Ovšem vloni jsem při jedné cestě spadla třikrát! Jak magor kterej neumí jezdit! Jela jsem zas na půjčeném kole který mělo neskutečně seřízený brzdy, a na to nejsem zvyklá. Takže já zabrala za brzdu jak to mám naučené ze svého kola a už jsem letěla jak namydlenej blesk ….. dva pády byly vcelku v pohodě, ale ten třetí taky dost a dlouho bolel. Nejen fyzicky ale i psychicky protože jsem se pohádala neskutečně s dcerou, měla jsem zkaženou náladu celý zbytek dne protože jsem si připadala jak debil a asi ztratila kredit u jednoho známého…..
Na kole nepadám z jediného důvodu. Kolo totiž nemám a nejezdím na něm. Asi před rokem jsem si jízdu vyzkoušela na kole půjčeném a musím říct, že už nemám tu jistotu, jako kdysi a kdybych měla jezdit víc, musela bych začít hodně pomalu a opatrně, jinak bych se asi válela snad v každé zatáčce. Tak ať se ti brzo koleno a ruka zahojí a nic tě nebolí! 😉
Áno, gate fungl nové, prvý raz som ich mala na sebe 😦 Ale voči zraneniu, ktoré by som si musela odležať v nejakom gypsovom koryte je to naozaj nič. Nakoniec, ako to tu čítam, tých pádov z bicykla tu bude celkom dosť 🙂
Keď som tento príspevok čítala, tak som sa tiež zamyslela nad tým, či som taký pád ako dieťa absolvovala. Nepamätám si. A to som sa učila bicyklovať na pánskom bicykli s takou tyčou, nad ktorú som vôbec nedočiahla, tak som mala pravú nohu pod ňou. Neviem, či si to dokážeš predstaviť 🙂 Už som párkrát išla na cudzom bicykli, vždy je to iné ako na svojom. No ani na nich som nespadla.
Niekto mi tvrdil, že bicyklovanie sa nedá zabudnúť. Podľa mňa, aj celkom áno. Tú istotu človek stratí a možno aj pribúdajúcim vekom má potom viac strach. Už je to tiež niekoľko rokov, čo sa chcela so mnou chodiť bicyklovať jedna moja kamarátka. Ale jej to tiež išlo ako v lete na saniach 🙂 To preto, že sa roky predtým nebicyklovala.
Ahoj Danielo, předně Tě musím trošku pokárat, že jsi ořezala jinak velice povedenou poslední fotku :-). (Kde vznikla je z fotek docela patrné). Abych jen nekáral, na dálku Ti zkusím “pofoukat” zraněné místo..taková metoda biče a cukru 🙂 Jak se dívám, byl to výlet po moc pěkných místech, u nás podobně rozkvetlé keře nejsou ještě ani náhodou. Co se týče pádů z kola, tak mám taky nějaké za sebou. Něco bylo v zimě na ledu. to se nepočítá . co mi nejvíce utkvělo v paměti jsou 2 pády v “nulové” rychlosti. Jelikož používám pedály SPD, tak se mi stalo, že jsem se při zastavovaní nechtíc naklonil na stranu, na které jsem neměl “vykopnutou ” tretru. V okamžiku nastal pokus o vytržení nohy ze “zámku pomocí vytáčení končetin, (prý tzv. “tanec Svatého Víta) ale nějak se nezadařilo. Samozřejmě následoval rychlý úklon a leh na bok, naštěstí celkem kontrolovaný. Ale podobných “tanců Svatého Víta”, jsem za dobu, co používám SPD, žažil spoustu. Po prvních špatných zkušenostech jsem si upravil nastavení síly vypnutí na minimální sílu a od té doby se mi více méně daří, ale je fakt, že občas mne kolo vyzve na “taneček” 🙂
Danka, ako vidím, nie si sama a to je pre teba aspoň nejaká “útecha”. Ja som spadla naposledy na turistike pod Chopkom. Ani by ma nenapadlo,že sa šmyknem na rovnom chodníku ! Na biku som spadla vari len raz. Jama zakrytá vodou a ja šmyk a už som sedela našťastie v mäkkej tráve! A tú fotku bez hlavy, prosím Ťa “oprav”, nech vidíme ako si sa ksichtilaaa. 🙂
Milan, tak ty teda jednou ranou dve muchy 🙂 Aj pokarhanie aj pofúkanie 🙂 Keby som používala ten systém obutia na bicykli ako ty, tak už asi ani nežijem. Nedokázala by som v tom nepadať. Na tej fotke sa tvárim tak príšerne, očakávajúc, že sa mi dostane vody do obuvi, že som ten ksicht musela orezať 🙂
Nazbieralo sa tých pádov, ani som nečakala. Už aj mne sa stalo, že som spadla pri chôdzi ako podťatá. Vtedy to bolo asi z únavy, ináč si to neviem vysvetliť. Ešte som si dnes na jeden pád spomenula. Aj ten bol krvavý 😦 Už som to písala v predošlej odpovedi, že som sa ksichtila katastrofálne 😦
Teda takto žnevážiť moje dielo, no počkaj, ešte budeš chcieť aby som ťa vyfotil. ..😠
Tak vymeň na tej fotke hlavu, potom ju sem dám celú 🙂
Je mi veľmi ľúto, že ste mal tak zlú dopravnej nehode na bicykli. Aj nadziję že škrty hojí dobre. Teraz nemám jazdím na bicykli, takže som nebol vystavený takejto udalosti. S úctou.
Ďakujem Giga za súcit 🙂
Nic si z toho nedělej, Dani, důležité je, že sis nic nezlomila! Pády na kole má za sebou určitě každý cyklista. Já jsem na kole jezdila jen v dětství a byla jsem hrozné dřevo. Vůbec se mi nedařilo udržet rovnováhu a padala jsem dost často. Jedna bývalá spolupracovnice, zdatná cyklistka, se chtěla za jízdy vysmrkat, což se jí nevyplatilo. Vybourala se a byla tak potlučená, že několik týdnů marodila.
Chápu ovšem, že tě takový závěr, jinak krásného výletu, pěkně naštval. Doufám, že jsi opravdu v pořádku, až na ty roztržené kalhoty! 🙂
Neskoro, ale musím sem pridať môj pád s originálnou pointou – pri teplotách nad +30 C jazdím radšej v chladnom lese ako po hrádzi… a cestou z Bieleho kríža mi na prašnej a kamennej ceste podkĺzlo predné koleso a už počas padania som videl kameň, ktorý ma trafí. Krvavé oko, rameno, koleno… ale prežil som to, na Malom slavíne som sa opláchol v potoku. A pointa ? Cestou domov som si kúpil v lekárni Septonex… a v bločkovej lotérii som na ňom vyhral 100€ 🙂 Ale hovorím, že by som to vymenil, rameno bolí dodnes a asi stále bude.
Prvý raz sa dozvedám, že niekto na tej bločkovej lotérii aj vyhral 🙂 No sto eur je asi veľmi malé bolestné 😦 Keby som písala článok teraz, už by som mohla spomenúť aj ďalší pád môjho staršieho syna s výsledkom zlomenej kľúčnej kosti. Tiež sa mu to stalo niekde tam hore v lese.